8.den - Pět atraktivních mužů

13. června 2016 v 19:57 | Danča |  Challenge

Nedokážu se rozhodnout, kterého bych dala na první, ani poslední místo, tak vynechám číslování. I když nejspíš by to vyhrál

Evan Peters

Evena si musí zamilovat snad každý, kdo zná American Horror Story. Oblíbila jsem si ho hned v první sérii a i po zkouknutí všech ostatních sérií ho v první mám prostě nejradši. Je tam úžasný záporňák a snad nejde si ho tam nezamilovat. I když v Hotelu má naprosto dokonalý přízvuk



 

7. den - Oblíbený zpěvák/kapela a proč

24. března 2016 v 12:10 | Danča |  Challenge
Otevírám oči, a je krásně
A venku svítí slunce, vidím svoje stíny na zdech.
Ležíš vedle, bledá ale krásná
Pastelový barvy napovídaj že to není pravda.

Je další letní den, kdy se tak probouzim..

S-core, S-kore, VX:První kontakt, Štěpán Malý..

Všechna tahle jména patří jednomu člověku. Člověku, kterému vděčím i za to, že tady ještě jsem.
Nikdy jsem ho nepotkala osobně a trochu toho lituju. Chtěla bych znát člověka, jako je on..Který toho tolik prožil..Kterýmu se děly takový věci, který by nikoho ani nenapadly..
Který svými texty zachránil život tolika lidem, že si to člověk ani nedokáže představit..

Není to styl hudby pro každého..Myslím, že tohle je přesně ten typ interpreta, v jehož textech se buď najdeš, nebo ti bude připadat absolutně neposluchatelnej.. Já jsem ho objevila někdy v roce 2010 a od tý doby snad není den, kdy bych neslyšela alespoň jeden jeho track.

Přejdu k podrobnějšímu vykecávání a ty, které Štěpána neznají, musím upozornit na hodně sprostých slov, takže komu to vadí, nemá na to věk apod. by si měl poslech rozmyslet..

První písnička, kterou jsem od něj slyšela, která mě zaujala a díky které jsem se o jeho tvorbu začala zajímat víc je Charlotte B.


Promiň moje slova, někdy nezvládám stres,
Ale neprojde den, kdy bych zapomněl na tebe.
Vidím tě v zrcadle, někdy se usměješ
Pořezaný ruce, zápěstí od krve..


Dready, dredy, dredíky

9. března 2016 v 11:31 | Danča |  My life
Už jednou jsem psala článek o mé cestě přes různé barvení hlavy až ke dredům, který můžete najít TADY.
Dneska jsem zase dostala chuť o dredech něco napsat. Na konci toho původního článku jsem psala o tom, že jsem dostala šílenej nápad dredy sundat.. A taky jsem to udělala..Ale k tomu se teprve dostanu..
Dnešním článkem bych chtěla ukázat i fotodokumentaci jak mi přítel dredy pletl, jaké to bylo, když jsem s nima poprvé vyšla ven, do školy.. Jaké to bylo, když jsem je po roce sundala a jaké to je zase teď, když jsem si je po dalším roce zase nechala udělat.

Uvažovat o dredech jsem začala někdy na konci roku 2013. Do té doby jsem měla už docela dlouhé, husté vlasy, které jsem každý měsíc barvila na červeno.



 


Cena života našich mazlíčků

21. února 2016 v 17:15 | Danča |  My life
Poprvé píšu článek na téma týdne a navíc bude dost dlouhý.. Píšu o vlastní zkušenosti, která se stala po Vánocích.

Cena života našich mazlíčků

Vánoce a Silvestr slavíme s rodinou, takže jsme se všichni sešli doma a užívali si chvíle radosti a pohody.. Na Silvestra u nás doma byla naplánovaná oslava pro rodinu a známé. Ráno taťka volal na naší fenku Jenny, ale nepřišla.. Šel se podívat na chodbu a našel tam načůráno, což se nikdy dřív nestalo, tak už mu to bylo divný.. Sešel dolů a viděl Jennynku, jak stojí pod schodama a nemůže nahoru.. Neposlouchaly jí zadní nohy.. Tak s ní jel k veterináři, který usoudil, že to bude nějaký problém s těma zadníma nohama, daj jí injekce a léky s tím, že ať je pár dní v teple a v klidu.. Takže Jenny byla uložená doma a dole ve sklepě, v naší "picí" místnosti se slavilo..
Chodila jsem jí pořád kontrolovat, ale zdála se mi pořád horší a horší.. Když zeshora přišla sestra a řekla mi ať se jdu s ní zase podívat nahoru, tak už jsme se fakt bály.. Jenny tam ležela s nohama rozjetýma do všech stran a hodně těžce a nahlas dýchala, měla tvrdé břicho a nemohla vstát. To bylo asi v půl jedenáctý..
Vzpoměla jsem si na skupinu na facebooku - Veterináři (a nejen oni) radí a rychle jim tam napsala co se stalo a jak bych jí mohla pomoct, protože všichni už pili a já nemám řidičák, abychom s ní jeli na veterinu.. Pomohli mi tam najít číslo na pohotovost, která fungovala i na Silvestra, všude jinde mě odbyli.. Takže jsem měla domluveného veterináře, ale pořád nebyl nikdo, kdo by mohl řídit.. Naštěstí si strejda vzpoměl, že na pohotovosti v elektrárně je jeho spolupracovník a že nesmí pít, tak že by nás tam mohl odvést..Vyšlo to, takže jsme o půlnoci vyráželi směr Aurum Vet v Českých Budějovicích.
Asi po hodině jsme dorazili a už na nás čekala veterinářka. Viděla v jakém je Jenny stavu a konstatovala, že kdybychom nepřijeli co nejdřív, nejspíš by to nepřežila.. Dala jí kapačku a do šesté hodiny ráno jí stabilizovala a snažila se zjistit příčinu jejího stavu. Já jsem se s ní bavila o příznacích, že veterinář doma si myslel, že jde o něco s plotýnkou a že já se bojím zánětu dělohy, protože dost často měla falešnou březost.A bohužel jsem měla pravdu.
Udělaly se jí krevní testy, ty ukázaly, že je v těle rozjetý zánět a že je třeba něco co nejdřív dělat. Tak se udělalo sono břicha, ale tam bohužel nebylo nic vidět, protože byla hrozně zaplynovaná.. Ale bylo jasné, že to bude pyometra.


6. den - Moji mazlíčci a jejich fotky

21. února 2016 v 14:26 | Danča |  Challenge
Konečně jsem dostala chuť zase něco málo napsat a říkám si, že bych měla dodělat započatou 30 days challenge, dnes na téma

Moji mazlíčci a jejich fotky.

Když jsem byla malá, tak děda měl fenku německého ovčáka Aranku. Bohužel už si jí moc nepamatuju, bylo mi asi 6 když umřela. Pamatuju si, že ke stáří dostala rakovinu a všude po těle měla boule a když už to s ní bylo hodně špatný, tak se děda rozhodl jí nechat utratit, aby se netrápila. Já jsem byla u toho a dodneška si to pamatuju..Bohužel nemám teď u sebe žádnou její fotku, ale až nějakou najdu, tak jí sem pak přihodím, protože si to určitě zaslouží.

Asi půl roku po smrti Aranky jsme si pořídili fenku zlatého retrívra - Jenny.
Jennynka se narodila 15.6.2005 kousek od Písku. Bohužel mi tehdy bylo 7 let, nevěděla jsem vůbec nic o problematice chovu bez průkazu původu, takže je bez PP. O této problematice mám v plánu napsat brzy článek.
Když jsme si Jenny přivezli, bylo mi tenkrát sice 7 let, ale zvládla jsem jí naučit základní povely a parádně jí socializovat i když jsem o tom nic moc nevěděla. Letos jí bude 11 až do Nového roku 2016 neměla žádný zdravotní problém. Je plhodnotným členem naší rodiny a neumíme si představit jaké to bude, až tu s námi nebude..




5. den - Místa, která chci navštívit

9. června 2015 v 19:51 | Danča |  Challenge
Tohle je 5 míst, které bych ráda navštívila. Nemám k tomu žádný speciální důvod, prostě mě k sobě táhnou.

1) DUBAI


2) Rio de Janeiro


3) Řím


4) Norsko


5) Maledivy


A kam by jste se rádi podívali vy?

Byli jste na nějakém z těchto míst? Už jste své vysněné místo navštívili?


4. den -Mé znamení a jestli ke mě sedí

19. května 2015 v 19:54 | Danča |  Challenge
O ženách narozených ve znamení Štíra se říká, že vztah s nimi člověka promění. Jakmile se nějaký muž do Štírky zamiluje, je pravděpodobné, že ho její neproniknutelná, záhadná povaha a tajemná krása budou fascinovat do té míry, až se na ní stane závislým. Štírky jsou smyslné, vášnivé a skrývají v sobě hluboké a silné emoce. Dokáží být zábavné, přátelské a vřelé, a stejně tak zamlklé a chladné. Je velmi obtížné zjistit, co se děje pod jejich povrchem. Jsou schopny rozpoznat slabosti a stíny lidské povahy a neujde jim žádné tajemství. Štírky jsou hrdé, odvážné a věrné. Mají mnoho zájmů, které se netočí jen kolem rodiny a domácnosti. Hledají podobně ctižádostivého a odvážného partnera. Nesnáší slabochy. Muž, kterého si Štírka vybere, vždy patří do kategorie výjimečných. Takového muže bude Štírka podporovat, bude mu nápomocná i v horších časech a ochotně se pro něj vzdá i své kariéry. Štírka dokáže vášnivě milovat i nenávidět. Podvod a klam neodpouští. Každou laskavost mnohonásobně vrátí. Jestliže ji někdo podvede, nikdy na to nezapomene. Má silně vyvinutý smysl pro spravedlnost. Je podezřívavá i majetnická.





3. den - Naposledy přehrané písničky v mobilu

18. května 2015 v 19:15 | Danča |  Challenge
Ty jo, koukám, jak dlouho jsem nic nenapsala.. Moc školy, moc práce, moc věcí najednou..
Chtěla jsem psát tuhle challenge pravidelně každý den, ale nemám na to. A na dnešní téma se mi bude psát těžce, protože mám rozbitý mobil a na náhradním žádnou písničku nepřehraju.. Tak vypíšu písničky, co poslední dobou hodně poslouchám, nebo mě nějak zaujaly..


2. den - šest věcí, nad kterými často přemýšlím

24. března 2015 v 18:39 | Danča |  Challenge
Článek jsem už měla napsaný na mobilu, ale nějak se mi neuložil, tak ho píšu znova..

1. Co budu dělat po škole
Zvládnu vůbec odmaturovat? A co budu dělat, až školu budu mít za sebou? Nechci chodit na vysokou v ČR. Chci odtud odcestovat hned, jak to bude možné. Chci poznávat svět a nechci patřit mezi ty, co každý den chodí v tolik a tolik hodin do práce, pořád se dřou a pak už nemají na nic chuť a sílu. Chci cestovat, vždycky se někde na čas zastavit, vydělat nějaké peníze a jet zase dál..Chtěla dělat grafiku a fotku. Kreslit a malovat. Být kreativní...

2. Jaká bude moje rodina
I kdyz je to asi naivní, pořád věřím, že bych mohla jednou mít rodinu se svým současným přítelem. Je to přesně takovej člověk, se kterým si rodinu dokážu představit. Chci se věnovat svým dětem tak, jak se moji rodiče mě nevěnovali. Mám svoje rodiče moc ráda, ale moc si nerozumíme. Se svými dětmi chci mít lepší vztah, než jaký mám se svými rodiči já. Chci mít takového manžela, vedle kterého se probudím a zamiluju se do něj znova a znova.


1. den - Můj vztah

19. března 2015 v 19:50 | Danča |  Challenge
S Jindrou jsem se seznámila v červenci 2013 - 1. den ve své 1. brigádě.
Mou prací byla výpomoc v kuchyni - umývání nádobí, nandavání jídla, škrábání zeleniny, krájení masa atd. Jindra dělal číšníka. Znala jsem ho jenom od vidění, nevěděla jsem ani pořádně jak se jmenuje. Jediné, co jsem věděla bylo, že se kamarádí zrovna s takovýma lidma, který já fakt nemusím.
Takže první den, kdy jsem nastoupila na brigádu mě šéfová seznámila se všema lidma z práce a mezi nimi byl i Jindra. Podali jsme si ruce, stydlivě jsem šeptla svoje jméno a pokračovala v práci. Celé léto jsme se nijak nebavili, občas jsme spolu něco nakrájeli a u toho prohodili pár slov ve stylu kam jdeš na školu, cos dělal včera nebo tak. Když procházel kolem, když u baru točil pivo, když si šel do kuchyně pro jídlo, vždycky jsem po něm nenápadně pokukovala. Když jsme se výjimečně střetli pohledy, tak jsme se na sebe jen tak usmáli a dál si sebe nevšímali.
Někdy v půlce srpna jel Jindra na vyndání šroubů ze zlomené nohy. A když byl pryč z práce, tak se mi o něm zdálo. Už si nevybavím, co přesně to bylo, myslím že něco, že mě vozil autem do školy, nebo tak. Nějaká blbost. Ale ten sen mě donutil o něm přemýšlet a říkala jsem si, že je vlastně docela fajn a pěknej, že by třeba stálo za to, ho poznat. Tak jsem mu napsala. Nenapadlo mě nic lepšího než mu říct ten sen, ale chytil se. Ležel v nemocnici, takže stejně neměl co lepšího na práci. Tak jsme si psali a psali a snažili se poznat toho druhýho. A když ho pustili z nemocnice a mohl zase chodit a řídit, tak mě pozval do kina. A ten den, to všechno pořádně začalo.
26.8. jsme spolu teda jeli na horor v Zajetí démonů. Hrozně jsem se bála, že si nebudeme mít o čem povídat, protože jsme spolu museli jet 72km autem do kina. Ale bylo to fajn. V kině jsme se chytili za ruku asi ve 3/4 filmu.



30 day challenge

3. března 2015 v 19:04 | Danča |  Challenge
Rozhodla jsem se zapojit do výzvy 30 dní. Dost se mi líbila challenge z blogu neviditelna-divka.blog.cz, tak jsem si v ní upravila pár věcí a pouštím se do toho. Doufám, že se vám výzva bude líbit, nebo že vás v ní alespoň něco zaujme.


1. Můj vztah
2. Šest věcí, nad kterými často přemýšlím
3. Naposledy přehrané písničky v mobilu
4. Mé znamení a jestli ke mě sedí
5. Pět míst, které chci navštívit
6. Moji mazlíčci a jejich fotky
7. Oblíbený zpěvák/kapela a proč
8. Pět atraktivních mužů
9. Seriály, které mám ráda
10. Nejlepší přátelé
11. Napsat něco o sobě
12. 5 oblíbených jídel
13. Proč píšu svůj web
14. Jak jsem se za posledních pár let změnila
15. Písnička, která mě vystihuje
16. 3 věci, které bych chtěla, aby se nikdy nestaly
17. Můj názor na drogy a alkohol
18. Obrázek očí
19. Pět oblíbených citátů
20. Oblíbená pohádka
21. Co děláš, když venku prší
22. Obrázek toho, co jsem dnes měla na sobě
23. Pět fotek z dětství
24. Nejlepší kniha, co jsem četla
25. 10 věcí, co chci udělat před tím, než umřu
26. Obrázek mého rukopisu
27. Pět obrázků, které vystihují můj život v tuto chvíli a proč
28. Kdybych mohla být zvířetem, jakým bych byla a proč
29.Jak nejraději trávím volný čas
30. Tři dobré věci, které se za posledních 30 dní udály

Moje cesta ke dredům

3. března 2015 v 16:52 | Danča |  My life
Napadlo mě, že by tohle mohlo být zajímavé téma pro článek, a tak jsem se rozhodla se o tom nějak rozepsat.
Asi bych měla začít tím, že moje přirozená barva vlasů je taková ta obyčejná, špinavá blond (jak se říká - pochcaná sláma) a moje vlasy jsou husté a lehce zvlněné.
Jako malá holčička jsem měla krásný zlatý vlásky, na kterých se mi dělaly lokýnky. Na prvním stupni základní školy jsem byla spíš ta, co se baví s klukama a vzhled mě fakt nezajímal. Většinu času jsem svoje dlouhý zlatý vlasy nosila v culíku a tak vždycky po létě jsem je měla fakt super melírovaný od sluníčka. Od druhýho stupně se mi začali líbit alternativní lidi a to mi zůstalo do dneška.
Moje přírodní barva a vlnitost vlasů.


Hrozně dlouho jsem chtěla tyrkysový vlasy, což mi doma samozřejmě neprošlo, ale usmlouvala jsem to alespoň na tyrkysový konečky, ze kterých jsem byla hrozně nadšená. Tyrkysové předcházelo odbarvení konečků, takže jsem nějakou dobu měla jen světlé konce. Taky jsem si nechala udělat ofinu.


Nakupujete na Fler.cz ?

16. února 2015 v 21:49 | Danča |  Think about
Znáte Fler?
Fler je stránka plná kreativních lidí, které baví vlastnoruční výroba různých předmětů a pro lidi, kteří takové věci shánějí.. Může jít o šperky, doplňky do domácnosti, ale i oblečení. Na této stránce najdete spoustu originálních věcí.
Více informací najdete přímo na webu, nechci jim kopírovat text ze stránky.
Já jsem se hlavně chtěla zeptat, jestli tam někdo z vás nakupuje, nebo jestli tam dokonce prodává =)
Moje jediná zkušenost je zatím s obchůdkem PRODETAIL, ze kterého jsem si koupila úžasný, pletený pončo. Tenhle obchůdek můžu jen doporučit, super, rychlá komunikace, neměli problém s posláním balíčku dobírkou, balík byl odeslaný hned další den.
Pončo je krásný, příjemný a zahřeje. Je fakt, že když je velký vítr, tak trochu profoukne, ale s teplou mikinou se dá nosit i v zimě - nosila jsem ho i ve sněhu. Mám v plánu ho nosit hlavně na jaře a na podzim, nebo při chladnějších večerech i v létě, prostě jako takovou teplou mikinu. Jediný problém mám s častým rozepínáním knoflíků, ale dají se tak zamotat, že drží fakt pevně. Je opravdu hrozně příjemný, nekouše, neškrábě, s přítelem jsme pod něm i spali místo deky =D Za tuhle úžasnou věc jsem dala přes dva tisíce, ale vůbec toho nelituju, je fakt super.


Málem jsem zapoměla napsat, že jsem k ponču dostala ještě super tričko a taštičku jako dárek =)

A co jste si na fler koupili vy? =)

Venčení v útulcích

16. února 2015 v 21:07 | Danča |  Think about
Máte rádi zvířata?
Chtěli by jste nějak pomoci opuštěným pejskům?
Napadlo vás někdy zajít do vašeho městského útulku a zlepšit den aspoň jednomu pejskovi?
Nemusíte mít žádné velké zkušenosti se psy - myslím, že bohatě stačí láska ke zvířatům a zájem o dobrou věc.
S přítelem se snažíme vyvenčit alespoň jednoho, nebo dva útulkáče pokaždé, když se dostaneme do města a přivézt jim tam něco na přilepšenou (piškoty, granule - v útulku vám určitě řeknou, co nejvíc potřebují, pokud by jste jim chtěli něčím přispět)



Kam dál