Březen 2015

2. den - šest věcí, nad kterými často přemýšlím

24. března 2015 v 18:39 | Danča |  Challenge
Článek jsem už měla napsaný na mobilu, ale nějak se mi neuložil, tak ho píšu znova..

1. Co budu dělat po škole
Zvládnu vůbec odmaturovat? A co budu dělat, až školu budu mít za sebou? Nechci chodit na vysokou v ČR. Chci odtud odcestovat hned, jak to bude možné. Chci poznávat svět a nechci patřit mezi ty, co každý den chodí v tolik a tolik hodin do práce, pořád se dřou a pak už nemají na nic chuť a sílu. Chci cestovat, vždycky se někde na čas zastavit, vydělat nějaké peníze a jet zase dál..Chtěla dělat grafiku a fotku. Kreslit a malovat. Být kreativní...

2. Jaká bude moje rodina
I kdyz je to asi naivní, pořád věřím, že bych mohla jednou mít rodinu se svým současným přítelem. Je to přesně takovej člověk, se kterým si rodinu dokážu představit. Chci se věnovat svým dětem tak, jak se moji rodiče mě nevěnovali. Mám svoje rodiče moc ráda, ale moc si nerozumíme. Se svými dětmi chci mít lepší vztah, než jaký mám se svými rodiči já. Chci mít takového manžela, vedle kterého se probudím a zamiluju se do něj znova a znova.


1. den - Můj vztah

19. března 2015 v 19:50 | Danča |  Challenge
S Jindrou jsem se seznámila v červenci 2013 - 1. den ve své 1. brigádě.
Mou prací byla výpomoc v kuchyni - umývání nádobí, nandavání jídla, škrábání zeleniny, krájení masa atd. Jindra dělal číšníka. Znala jsem ho jenom od vidění, nevěděla jsem ani pořádně jak se jmenuje. Jediné, co jsem věděla bylo, že se kamarádí zrovna s takovýma lidma, který já fakt nemusím.
Takže první den, kdy jsem nastoupila na brigádu mě šéfová seznámila se všema lidma z práce a mezi nimi byl i Jindra. Podali jsme si ruce, stydlivě jsem šeptla svoje jméno a pokračovala v práci. Celé léto jsme se nijak nebavili, občas jsme spolu něco nakrájeli a u toho prohodili pár slov ve stylu kam jdeš na školu, cos dělal včera nebo tak. Když procházel kolem, když u baru točil pivo, když si šel do kuchyně pro jídlo, vždycky jsem po něm nenápadně pokukovala. Když jsme se výjimečně střetli pohledy, tak jsme se na sebe jen tak usmáli a dál si sebe nevšímali.
Někdy v půlce srpna jel Jindra na vyndání šroubů ze zlomené nohy. A když byl pryč z práce, tak se mi o něm zdálo. Už si nevybavím, co přesně to bylo, myslím že něco, že mě vozil autem do školy, nebo tak. Nějaká blbost. Ale ten sen mě donutil o něm přemýšlet a říkala jsem si, že je vlastně docela fajn a pěknej, že by třeba stálo za to, ho poznat. Tak jsem mu napsala. Nenapadlo mě nic lepšího než mu říct ten sen, ale chytil se. Ležel v nemocnici, takže stejně neměl co lepšího na práci. Tak jsme si psali a psali a snažili se poznat toho druhýho. A když ho pustili z nemocnice a mohl zase chodit a řídit, tak mě pozval do kina. A ten den, to všechno pořádně začalo.
26.8. jsme spolu teda jeli na horor v Zajetí démonů. Hrozně jsem se bála, že si nebudeme mít o čem povídat, protože jsme spolu museli jet 72km autem do kina. Ale bylo to fajn. V kině jsme se chytili za ruku asi ve 3/4 filmu.



30 day challenge

3. března 2015 v 19:04 | Danča |  Challenge
Rozhodla jsem se zapojit do výzvy 30 dní. Dost se mi líbila challenge z blogu neviditelna-divka.blog.cz, tak jsem si v ní upravila pár věcí a pouštím se do toho. Doufám, že se vám výzva bude líbit, nebo že vás v ní alespoň něco zaujme.


1. Můj vztah
2. Šest věcí, nad kterými často přemýšlím
3. Naposledy přehrané písničky v mobilu
4. Mé znamení a jestli ke mě sedí
5. Pět míst, které chci navštívit
6. Moji mazlíčci a jejich fotky
7. Oblíbený zpěvák/kapela a proč
8. Pět atraktivních mužů
9. Seriály, které mám ráda
10. Nejlepší přátelé
11. Napsat něco o sobě
12. 5 oblíbených jídel
13. Proč píšu svůj web
14. Jak jsem se za posledních pár let změnila
15. Písnička, která mě vystihuje
16. 3 věci, které bych chtěla, aby se nikdy nestaly
17. Můj názor na drogy a alkohol
18. Obrázek očí
19. Pět oblíbených citátů
20. Oblíbená pohádka
21. Co děláš, když venku prší
22. Obrázek toho, co jsem dnes měla na sobě
23. Pět fotek z dětství
24. Nejlepší kniha, co jsem četla
25. 10 věcí, co chci udělat před tím, než umřu
26. Obrázek mého rukopisu
27. Pět obrázků, které vystihují můj život v tuto chvíli a proč
28. Kdybych mohla být zvířetem, jakým bych byla a proč
29.Jak nejraději trávím volný čas
30. Tři dobré věci, které se za posledních 30 dní udály

Moje cesta ke dredům

3. března 2015 v 16:52 | Danča |  My life
Napadlo mě, že by tohle mohlo být zajímavé téma pro článek, a tak jsem se rozhodla se o tom nějak rozepsat.
Asi bych měla začít tím, že moje přirozená barva vlasů je taková ta obyčejná, špinavá blond (jak se říká - pochcaná sláma) a moje vlasy jsou husté a lehce zvlněné.
Jako malá holčička jsem měla krásný zlatý vlásky, na kterých se mi dělaly lokýnky. Na prvním stupni základní školy jsem byla spíš ta, co se baví s klukama a vzhled mě fakt nezajímal. Většinu času jsem svoje dlouhý zlatý vlasy nosila v culíku a tak vždycky po létě jsem je měla fakt super melírovaný od sluníčka. Od druhýho stupně se mi začali líbit alternativní lidi a to mi zůstalo do dneška.
Moje přírodní barva a vlnitost vlasů.


Hrozně dlouho jsem chtěla tyrkysový vlasy, což mi doma samozřejmě neprošlo, ale usmlouvala jsem to alespoň na tyrkysový konečky, ze kterých jsem byla hrozně nadšená. Tyrkysové předcházelo odbarvení konečků, takže jsem nějakou dobu měla jen světlé konce. Taky jsem si nechala udělat ofinu.