6. den - Moji mazlíčci a jejich fotky

21. února 2016 v 14:26 | Danča |  Challenge
Konečně jsem dostala chuť zase něco málo napsat a říkám si, že bych měla dodělat započatou 30 days challenge, dnes na téma

Moji mazlíčci a jejich fotky.

Když jsem byla malá, tak děda měl fenku německého ovčáka Aranku. Bohužel už si jí moc nepamatuju, bylo mi asi 6 když umřela. Pamatuju si, že ke stáří dostala rakovinu a všude po těle měla boule a když už to s ní bylo hodně špatný, tak se děda rozhodl jí nechat utratit, aby se netrápila. Já jsem byla u toho a dodneška si to pamatuju..Bohužel nemám teď u sebe žádnou její fotku, ale až nějakou najdu, tak jí sem pak přihodím, protože si to určitě zaslouží.

Asi půl roku po smrti Aranky jsme si pořídili fenku zlatého retrívra - Jenny.
Jennynka se narodila 15.6.2005 kousek od Písku. Bohužel mi tehdy bylo 7 let, nevěděla jsem vůbec nic o problematice chovu bez průkazu původu, takže je bez PP. O této problematice mám v plánu napsat brzy článek.
Když jsme si Jenny přivezli, bylo mi tenkrát sice 7 let, ale zvládla jsem jí naučit základní povely a parádně jí socializovat i když jsem o tom nic moc nevěděla. Letos jí bude 11 až do Nového roku 2016 neměla žádný zdravotní problém. Je plhodnotným členem naší rodiny a neumíme si představit jaké to bude, až tu s námi nebude..








Když jsem se na druhém stupni na základní škole začala víc zajímat o kynologii, tak jsem neustále přesvědčovala rodiče, aby jsme si pořídili ještě jednoho pejska s PP. Chtěla jsem si vyzkoušet výstavy a různé zkoušky. Ale rodiče nepovolili, protože jsem za chvíli měla odejít na školu a nemohla bych mít pejska s sebou.

Můj sen mít vlastního psa trval asi 5 let. Až když jsme se s přítelem rozhodli, že budeme bydlet spolu v Jihlavě, kde studuju, jsme došli k závěru, že si tam můžeme pořídit pejska, protože přítel je stejnej zvířátkomil jako já. Jenže nastal problém - jakou rasu? Já chtěla psa velkýho, přítel malýho, takže jsme došli k závěru, že si pořídíme každý vlastního.Já chtěla českého fouska, nebo německého ovčáka - většího psa, kterého není moc těžké něco naučit a dají se s ním skládat zkoušky. Ale život to vždycky zařídí jinak a tak jsem se po dlouhém rozhodování a uvažování rozhodla pro vlkodava. Uvažovala jsem o něm už dřív, ale odrazovalo mě to, že s ním asi žádné zkoušky neudělám, že jsou to chrti a že se mnohem hůř cvičí než jiní psi. Ale známá zrovna nechávala nakrýt svojí fenu, tak jsem jí řekla ať mi předběžně zamluví jednoho kluka až se narodí. 11.5.2015 se štěňátka narodila. Těšila jsem se, jak si budu prohlížet fotky, pojedu na návštěvu a pořádně se rozhodnu, jestli teda vlkodava ano, nebo ne.. Jenže co čert nechtěl, kluk se narodil jenom jeden. A s přítelem jsme byli rozhodnutí, že si oba vezmeme kluky.. Jelikož byl o něj velký zájem, musela jsem se rychle rozhodnout. Tak jsem znova zvážila svoje zkušenosti se psy a usoudila, že bych měla být schopná ho naučit základnímu výcviku a celkově ho zvládnout. Takže jsem chovatelce sdělila svoje ano a vymýšlela jméno.
Celý vrh byl pojmenován "Be My" a každý, kdo měl zamluvené štěně si mohl vybrat jaké jméno chtěl. Já chtěla Bastiena, Bacardiho, nebo Bentleyho. Nakonec to vyhrál Bastien, přijde mi takový nejzvučnější a dobře se volá.




Než měl věk na to, abychom si ho odvezli domů, byli jsme se na něj 3x podívat. Abych nezapoměla, přítel se taky dlouho nemohl rozhodnout jakou rasu si vybrat. Prvně chtěl mopsíka, nebo francouzskýho buldočka, ale od těch jsem ho odrazovala, protože se mi hrozně nelíbí =D
Pak jsem mu ukázala encyklopedii psů a zalíbil se mu welsh corgi cardigan. Chtěl menšího psa, který se lehce něco naučí, má hodně energie a je s ním co dělat.
Našla jsem mu chovatelskou stanici, kde zrovna měli štěňata a domluvili jsme si tam návštěvu. Takže po první návštěvě Bastíka u Tábora jsme jeli směr Brno podívat se na cardigany. Ti byli o 2 týdny starší, tak už byli akčnější a dalo se s nima trochu pohrát. Všechna štěňátka byla žíhaná s bílými znaky. Kluci byli 4, chtěli jsme spíš světlejšího a řekli chovatelce který se nám líbí nejvíc.. Ale ona nám pořád povídala o jednom tmavším, který by se prý na výstavy hodil víc.. Ale my chtěli toho světlejšího a s tím, že ho máme zamluveného jsme odjeli. Když jsme si pro něj pak přijeli, tak nám chovatelka řekla, že ten světlý už je v novém domově, že pro nás měla zamluveného tmavého, takže nakonec jsme si odvezli jeho - Cybiho.



Momentálně je klukům už přes rok a půl.


 


Komentáře

1 Sasha Sasha | Web | 21. února 2016 v 14:31 | Reagovat

nádherné psíky, všetky! :) to je teda zverinec, určite sa nenudíte ! :D
a musím pochváliť aj fotografie, veľmi dobré sú :)

2 messythoughts messythoughts | Web | 21. února 2016 v 14:41 | Reagovat

Další pejskař, to je úžasné! :3 :D

3 Danča Danča | E-mail | Web | 21. února 2016 v 14:41 | Reagovat

[1]: moc děkuju, no za kvalitu jsem se zapomněla omluvit, brala jsem je z facebooku, abych je dlouho nehledala a přece jenom ty s Jenny už jsou starší a to jsem ještě moc nefotila =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama