Cena života našich mazlíčků

21. února 2016 v 17:15 | Danča |  My life
Poprvé píšu článek na téma týdne a navíc bude dost dlouhý.. Píšu o vlastní zkušenosti, která se stala po Vánocích.

Cena života našich mazlíčků

Vánoce a Silvestr slavíme s rodinou, takže jsme se všichni sešli doma a užívali si chvíle radosti a pohody.. Na Silvestra u nás doma byla naplánovaná oslava pro rodinu a známé. Ráno taťka volal na naší fenku Jenny, ale nepřišla.. Šel se podívat na chodbu a našel tam načůráno, což se nikdy dřív nestalo, tak už mu to bylo divný.. Sešel dolů a viděl Jennynku, jak stojí pod schodama a nemůže nahoru.. Neposlouchaly jí zadní nohy.. Tak s ní jel k veterináři, který usoudil, že to bude nějaký problém s těma zadníma nohama, daj jí injekce a léky s tím, že ať je pár dní v teple a v klidu.. Takže Jenny byla uložená doma a dole ve sklepě, v naší "picí" místnosti se slavilo..
Chodila jsem jí pořád kontrolovat, ale zdála se mi pořád horší a horší.. Když zeshora přišla sestra a řekla mi ať se jdu s ní zase podívat nahoru, tak už jsme se fakt bály.. Jenny tam ležela s nohama rozjetýma do všech stran a hodně těžce a nahlas dýchala, měla tvrdé břicho a nemohla vstát. To bylo asi v půl jedenáctý..
Vzpoměla jsem si na skupinu na facebooku - Veterináři (a nejen oni) radí a rychle jim tam napsala co se stalo a jak bych jí mohla pomoct, protože všichni už pili a já nemám řidičák, abychom s ní jeli na veterinu.. Pomohli mi tam najít číslo na pohotovost, která fungovala i na Silvestra, všude jinde mě odbyli.. Takže jsem měla domluveného veterináře, ale pořád nebyl nikdo, kdo by mohl řídit.. Naštěstí si strejda vzpoměl, že na pohotovosti v elektrárně je jeho spolupracovník a že nesmí pít, tak že by nás tam mohl odvést..Vyšlo to, takže jsme o půlnoci vyráželi směr Aurum Vet v Českých Budějovicích.
Asi po hodině jsme dorazili a už na nás čekala veterinářka. Viděla v jakém je Jenny stavu a konstatovala, že kdybychom nepřijeli co nejdřív, nejspíš by to nepřežila.. Dala jí kapačku a do šesté hodiny ráno jí stabilizovala a snažila se zjistit příčinu jejího stavu. Já jsem se s ní bavila o příznacích, že veterinář doma si myslel, že jde o něco s plotýnkou a že já se bojím zánětu dělohy, protože dost často měla falešnou březost.A bohužel jsem měla pravdu.
Udělaly se jí krevní testy, ty ukázaly, že je v těle rozjetý zánět a že je třeba něco co nejdřív dělat. Tak se udělalo sono břicha, ale tam bohužel nebylo nic vidět, protože byla hrozně zaplynovaná.. Ale bylo jasné, že to bude pyometra.



Pyometra - hnisavý zánět dělohy.

patří k nejčastějším a nejnebezpečnějším onemocněním pohlavního aparátu fen. Jedná se o nahromadění patologického obsahu v děloze, následnému vážnému narušení celkového zdravotního stavu a pokud není včas zahájena léčba, je toto onemocnění pro fenu smrtelné.
Při otevřené formě je děložní krček otevřený a z dělohy vytéká abnormální výtok, což je hlavní příznak této formy. U uzavřené formy je děložní krček zavřený a obsah se hromadí v děloze. U obou forem můžeme někdy pozorovat zvětšené břicho.
Dalšími typickými příznaky pyrometry je zvýšené pití a následné zvýšené močení. Pokud došlo k průniku toxických látek z dělohy do krve a dále do celého těla zvířete, jedná už se o velmi vážný stav a projevuje se celkovou intoxikací a sepsí - fena odmítá potravu, je depresivní, unavená, zvrací, hubne, má zhoršenou celkovou kondici a v pokročilých stádiích může dojít až k úhynu zvířete.


 
Vzhledem k jejímu vážnému stavu jsme hned na další den naplánovali operaci s kastrací. Hodně jsme se báli, protože už je to starší pes - 10,5 let.
Když byla stabilizovaná, mohli jsme si jít odvést domů, takže v 6 hodin ráno jsme jé uložili s tím, že dopoledne s ní rodiče pojedou na operaci. Ta proběhla bez nějakých problémů, takže jí rodiče mohli potom zase přivést domů. Podle veterináře jí mělo být hned další den o něco lépe, mělo by být vidět že je veselejší a čilejší. Jenže to se nekonalo. Připadalo nám, že je na tom pořád stejně, nebo možná ještě hůř a navíc ani nechtěla žrát. Pár dní jsme s ní jezdili 2x denně na kapačky a dělaly se jí další krevní testy, které ukázaly, že jí selhávají ledviny.
Musela dostávat přísnou dietu, jenže ona pořád neměla chuť k jídlu..Byla sice na kapačkách s výživou, ale potřebovala tu dietu.. Takže jsem jí granule několikrát denně namáčela, a s přítelem se střídali v krmení, které spočívalo v otevírání tlamy a strkání dovnitř rozmočené granule. Hodně je vyhazovala z tlamy ven, tak to byl docela boj.. Možná se to může zdát už hnusný a že by bylo lepší jí nechat odejít a dál jí netrápit, když bylo vidět že už nechce dál bojovat.. Ale když se člověk podíval do těch jejích očích, vzpoměl si na ty roky s ní, řekl si, že by si vyčítal, kdyby věděl, že pro ní mohl udělat víc..
Když se to po pár dnech pořád nelepšilo, ale spíš zhoršovalo, rozhodl se veteirnář, že si jí nechá přes noc v ordinaci na kapačkách a bude pro ní dělat první poslední..
Když jsme za ní potom přijeli, bylo vidět, jakou má radost, že nás vidí, ale nohy jí neposlouchaly..Veterinář nám řekl co všechno jí v noci dával a co pro ní dělal a že si ráno myslel, že už nám doporučí eutanázii, ale že když jí teď viděl, jak trochu ožila, že by tomu rád dal ještě šanci..
Tak jsme byli poučeni jak vyměňovat kapačku, jak nastavit tlakovou pumpu, která jí dávkovala v určitých intervalech podpůrné látky pro ledviny..
Každý den jsme jí s přítelem namáčely granule a krmili jí stejně jako předtím - pořád neměla chuť k jídlu, i když dřív by snědla úplně cokoliv.. Dali jsme jí u čuchnout konzervu, kterou máme pro naše dva jiné psy a ani mi neolízla prst.. Ani med neolízla, nic.. Tak jsme se s ní museli pořád tak nějak prát..


Nakoupili jsme podložky, protože se většinou přes noc počůrala.. Nohy jí neposlouchaly, byla hrozně slabá, neudržela se na zadních nohách..Drželi jsme jí pod břichem ručníkem, každý z jedné strany, aby neupadla. V noci jsme hlídali kapačku aby nepřestala kapat..Bohužel jí kanyla vyklouzla z tlapky, takže jí začala kapat pod kůži místo žíly. Tím jí začala tlapka natýkat a museli jsme na přepíchnutí kanyly.. Báli jsme se nejhoršího, vet se netvářil vůbec vesele, všichni jsme jí už oplakali..Dostala zase léky a posledních pár dní na zlepšení, jinak by už nemělo cenu jí dál trápit..
A naštěstí se zlepšení dostavilo..Jak jsme jí podepírali, tak jsme zkoušeli povolovat a měla větší sílu chodit..Pořád se musela podepírat, ale už šla mnohem líp..Když se před ní dala hrstka granulí, tak je snědla. Člověk si neumí představit tu radost, dokud to nezažije..
Potom mi začínala škola a museli jsme se s přítelem vrátit do jihlavy.. Mamka s taťkou se o ní vzorně starali, krmili jí po hrstkách a cvičili jí s nohama.. Zvládla pak už i sama vstát a později jí taťka bral na 30ti metrovou procházku.Když mi mamka po 3 týdnech poslala video, jak na Jenny volá a ona se sama zvedne a přijde za ní, oběma se nám hrnuly slzy do očí.
Když jsme celkem po měsící přijeli, nechtělo se nám tomu věřit..Jennynka nás sama přišla přivítat, sice se u toho zvláštně pohupovala a bylo vidět že se musí hodně snažit, ale přišla sama!
A jak to vypadá teď?

Jedna fotka z procházky, dva měsíce po operaci.

Sama žere, začala být pěkně rozmazlená, jak se jí všichni neustále věnovali, pořád si vynucuje drbání, vesele na nás pobručuje jako dřív..A my jsme šťastní, že tu s námi může ještě být. Dokonce už s námi chodí i na kraťoučké procházky.
Známí, většinou nepejskaři se diví, že jsme takhle bojovali. Že už je to starý pes, že už tu s námi stejně nijak extra dlouho nebude.. Jak jsme mohli dát přes 30 tisíc za její záchranu..Pro nás je to člen rodiny, jsme rádi, že jsme pro ní udělali všechno, co se dalo a že jsme jí zachránili.
Neskutečné díky patří veterinářům z kliniky Aurum Vet, kteří dělali všechno pro to, aby jí zachránili. Že jako jediní byli ochotní pomoct i na Silvestra. Stejné díky patří rodičům, kteří se pustili do boje i přes to, že věděli, že to bude finančně hodně náročné a že potom v tom boji pokračovali. Díky mému příteli Jindrovi, že tady byl pro mě a se vším mi pomáhal, hlídal kapačku když jsem spala, venčil Jennynku, jezdil s ní se mnou k veterináři.. Díky taky strejdovi, díky kterému jsme měli odvoz a který nás na poslední chvíli zachránil.. Díky všem lidem ze skupiny s Veterináři na facebooku, kteří mi poradili s pohotovostí a kteří mi psali rady a tipy jak jí ještě pomoci, ptali se na její stav a celkově mi moc psychicky pomohli.

A jakou cenu mají pro Vás Vaši mazlíčci?


No a závěrěm teda pro ty, kteří mají doma nekastrovanou fenku - kastrujte. Pyometra patří k nejčastějším a nejnebezpečnějším onemocněním u fen. Pokud nemáte fenu do chovu, opravdu zvažte kastraci. To trápení za to nestojí.
Pamatujte si že

Fenka NEMUSÍ mít štěňátka.

Porodem nevyřešíte ani falešnou březost. - která pyometru taky způsobuje - i pokud Vaše fena
štěňata měla, je velká pravděpodobnost, že se pyometra objeví
 


Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 21. února 2016 v 19:17 | Reagovat

To je dobře, že je Jenny opět v pořádku. :) Myslím, že naši mazlíčci jsou nám mnohdy věrnější, než lidé...

2 messythoughts messythoughts | Web | 29. února 2016 v 20:26 | Reagovat

Je skvělý že se cítí líp..jojo, když jsou mazlíčci nemocní je to hrůza, kdyby aspoň řekli, co je bolí :( ale oni nám to prostě neulehčí! :D

3 Dee Dee | Web | 21. března 2016 v 13:17 | Reagovat

Moje rodina má v tom tak trochu smůlu. Milujeme zvířata, všechny, nerozlišujeme na druhy, proto tři členové rodiny ze čtyř nejí ani maso. Oba rodiče vystudovali zemědělku.
První pes nám umřel tak, že viděl za plotem srnku, skočil a zemřel na vnitřní zranění. Druhý měl boreliózu. S třetím, německým ovčákem, už jsme si taky užili. Měl torzi, na Štědrý den jsem ho vezla na pohotovost, protože mu přes plot sousedovic pes ukousl kus nosu. Druhého psa nám ošklivě pokousal na volno puštěný pes, sotva přežil.
A teď ve středu jsem pochovala dvouleté morčátko, které jen tak náhle umřelo. Ale nikdy jsme nelitovali těch peněz, zvíře znamená lásku, kterou si člověk může koupit za peníze.

4 Lucka Lucka | E-mail | Web | 21. března 2016 v 14:05 | Reagovat

Naprosto tě chápu, našeho Timču srazilo auto a rozhodně jsme neváhali zaplatit za veterinární péči, aby se z toho dostal. Pes nebo jakékoli zvíře je prostě člen rodiny, ať se to bere jakkoli a já bych nemohla říct, že je to jen pes a nechat ho umřít... Ty peníze jsou nic v porovnání s láskou, kterou vám to zvířátko dává. :-)

5 piggirl piggirl | E-mail | 21. března 2016 v 14:14 | Reagovat

Je to úžasný článek, vím jak ti bylo ... Mám kočku Mája, která má smůlu :-( ... Nejdříve porodila mrtvá koťata, potom ji srazilo auto a přišla o 1 zub a půlku čelisti , a nakonec i o ocas :-x  :-(  ( Ale je zdravá a živá ) miluju ji :-*

6 Torishia Torishia | Web | 21. března 2016 v 14:15 | Reagovat

Ak je tam šanca na uzdravenie, myslím si, že žiadna cena nie je príliš vysoká. Ale to je môj názor. Pravda, ak je jasné, že tam už žiadne zlepšenie nebude, je lepšie skončiť to. Jenny stále mala tú šancu a je to úžasné, že to vydržala a vy všetci s ňou.  A budem držať palce aby sa čo najdlhšie držala a aby sa to len zlepšovalo :)

7 Estell Estell | Web | 21. března 2016 v 16:09 | Reagovat

Mě nejvíc dojalo, když moje tehdejší kamarádka, poprvé co uviděla naši kočku čerstvě bez ucha, nabubřele prohlásila: "Já bych si takovouhle kočku doma nikdy nenechala!" Dodnes je mi z toho k smíchu když si na to vzpomenu :-D

8 Illumináti Illumináti | Web | 21. března 2016 v 16:30 | Reagovat

wow
             such příběh
     very srdceryvný
                               so cena života
                   8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

9 Jana Š Jana Š | E-mail | Web | 21. března 2016 v 17:16 | Reagovat

Je super, že se z toho dostala. Sama jsem loni zažila nepříjemnou situaci. Crazy byl na operaci a byť byl v té době v pořádku, zřejmě byl v inkubační době nějaké virosy a následující 4 dny měl děsné průjmy (kadil co 20 minut, ve dne v noci). Léky ani dieta z počátku nezabírali, takže skončil na kapačkách. Naštěstí se z toho dostal bez následků, jen já přišla  víc jak půlku výplaty.
Ale hlavní bylo, že se uzdravil.
Je to člen rodiny a dokud je šance na záchranu, tak člověk prostě nemůže rozhodnout, že má odejít.

10 Lulu Lulu | Web | 21. března 2016 v 17:19 | Reagovat

Až sa mi slzy šťastia v očiach nahromadili, tak veľmi ma váš príbeh dojal. Sama mám doma fenku, našťastie sterilizovanú, bez ktorej si neviem predstaviť svoj život, takže viem pochopiť, aké to asi pre teba muselo byť. Som rada, že to nakoniec takto dobre dopadlo a Jenny sa už má lepšie. :)

11 Jana Jana | E-mail | Web | 21. března 2016 v 17:24 | Reagovat

Kdysi dávno naše první sloughi Čelza "dostala" torzi ... Jakožto já středoškolák a brácha na ZŠ - oba jsme pak makali celé prázdniny (já místo peněz na hory a bráška místo peněz na PC), abychom zaplatili 30k za operaci žaludku ... Ale byla to bráchova milovaná fena a prostě jsme to udělat museli.

12 Karol Dee Karol Dee | Web | 21. března 2016 v 18:12 | Reagovat

Konečně někdo trochu osvícený. Kastrace skutečně pyometře zabrání, na druhou stranu je třeba uvážit fakt, že je to pro fenu vcelku náročný zákrok, je nutná narkóza a i to s sebou nese vážné riziko - já jsem však pro všemi deseti, přeci jenom komplikace přímo na veterinárním sále mají větší šanci, že je vet zvládne.. než když fena během několika hodin doma zkolabuje. Dobře, že jste nezaháleli a taky štěstí, že byl Silvestr a byli jste vzhůru..

Jinak ten vlkodav je roztomilouš a ten vlevo taky, to je čistý korgi?

13 Narcis Narcis | Web | 21. března 2016 v 18:21 | Reagovat

Je vidět, že ji máte moc rádi. Kdekdo by se nestaral a automaticky by psa utratil. Váš přístup je nádherný a určitě máte i super veterináře! Skoro jsem se z toho rozbrečela :D Nádherný článek plný lásky:-)

14 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 21. března 2016 v 18:24 | Reagovat

Nechápu. Já utratila za svýho nemocnýho potkana litr a nejradši bych jí za to uškrtila. Nebo líp...prostě jí někam vypustila a koupila si novou.

15 maximin maximin | Web | 21. března 2016 v 22:04 | Reagovat

To je krásný článek. Moje fenka taky zhruba před rokem a půl prodělala zánět dělohy (uzavřený) naštěstí mám skvělého veterináře kterému když jsem večer v sedum hodin volal a popsal potíže nedělalo problém říct abych ji naložil a přijel v osum už operoval a o půlnoci jsem ji vezl z veteriny domů. Měl jsem s ní podobnou anabázi jako ty s jídlem a s pitím vodu jsem ji nakonec musel vpravovat přímo do krku injekční stříkačkou a jídlo po mikro kouscích přímo do tlamy. (po poradě z doktorem-cokoli co bude ochotna jíst,hrozilo že pokud nezačne jíst tak to nepřežije-jen kapačky nestačily- takže jsem skončil u rohlíku se sýrem a šunkou). Naštěstí se pak začla zotavovat a nepřidaly se už žádné další komplikace jako u tebe.
Bohužel teď začíná mít problémy z nohama bolí jí klouby.
Operace už ale nebude možná má sice teprve 8.let ale když jsem ji nechal posledně na veterině zrentgenovat aby se ukázalo co s těma nohama má ( má určitý druh opotřebení kloubů) tak se mi málem neprobrala z narkózy. Veterinář její stav ještě konzultoval z nějakým specialistou a pak mi řekl že by takovou operaci zcela jistě nepřežila.
Takže prozatím bere léky na ty nohy (ještě to není nic zlého jen jsme skončili z procházkama a sama pochopila že nesmí moc běhat po zahradě) zatím chodí bez kulhání (kdo o tom neví tak si nevšimne-díky těm lékům).
Má ještě podle doktora asi tak 2-3 roky života-dokud vidím že má radost ze života a že netrpí velkými bolestmi až uvidím že ji to začlo hodně bolet a léky už nezabírají tak to nechám ukončit.(nesnáším lidi co mají na zahradě psa a ten jen bolestí kňučí a nemůže ani zvednout zadek ze země-to pokud nejde léčit tak si myslím že je potřeba trápení ukončit).

16 Silwiniel Silwiniel | Web | 21. března 2016 v 22:07 | Reagovat

Mně včera umřela fenka, která už delší dobu byla u mých rodičů, měla na těle několik bouliček, šla na operaci, bohužel veterinář to nějak pokazil, sama jsem to neviděla, ale co mi vyprávěli rodiče, tak měla celé břicho rozřezané a zastehované, třetí den po operaci na tom byla tak špatně, že ji veterinář utratil. Bylo jí dvanáct let. Škoda, že jsme ji nedali kastrovat, to byla chyba :(

17 Mykolas Caine Mykolas Caine | 22. března 2016 v 9:10 | Reagovat

Náš pes co je u rodičů v pátek prodělal operaci, aby se neudusil kvůli obrně hrtanových  chrupavek, cca 10 000, nejsme bohatí, ale v životě by nás nenapadlo litovat peněz, chováme se ke zvířatům stejně jako k lidem, kdyby nějakou operaci nekryla pojistka (Psi pojištění nemají) a dotyčný člen rodiny jí potřeboval zachovlai by jsme se stejně. Je to člen rodiny a rozdíly v tom neděláme, za pár týdnů by se udusil, jinak je zcela zdravý, srdce, oči, sluch...

18 Mykolas Caine Mykolas Caine | 22. března 2016 v 9:11 | Reagovat

[12]: že osvícený..... :-D

19 Selfish Platinum Selfish Platinum | E-mail | Web | 22. března 2016 v 13:20 | Reagovat

Naprosto souhlasím, domácí zvířátka pro mě taky mají velkou hodnotu. A vůbec mi nezáleží na tom, jestli je to pes, kočka, myš nebo cokoli jiného. Jsou to prostě členové rodiny! :-)

20 Evelína Evelína | E-mail | Web | 22. března 2016 v 13:27 | Reagovat

Přesně! Zachovala bych se stejně. Kdybych na to jen v nejmenším měla, zvířeti bych veterinární péči zaplatila. Opravdu to jsou naši kamarádi, které bychom měli ochraňovat!

21 MaryJana MaryJana | Web | 22. března 2016 v 13:39 | Reagovat

[20]: Úplně souhlasím ;-) .

22 Jitka Jitka | Web | 22. března 2016 v 13:51 | Reagovat

Jen ten, kdo má nějaké zvířátko pochopí, že nemocnému je třeba pooci za každou cenu. Naše první bíglice měla problém se slezinou a musela podstoupit operaci a při té příležitosti jsme ji nechali vykastrovat. Asi po dvou letech se objevily problémy se zadními nožkami, motala se, jako by neviděla a mlátila s sebou o zem. Zdálo se, že by to mohl být i epileptický záchvat(zřejmě důsledek narkózy). Několikrát kapačky, jednodenní pobyt na veterině, ale stav se stále horšil. Pak už nepřijímala potravu, nemohla vůbec chodit, nečůrala. V noci jsem ji měla v posteli a viděla jsem její prosebný pohled, jako by říkala ukonči to moje trápení. Nenaříkala, byla moc trpělivá, ale už jsem se na to její trápení nemohla dívat. Ve dvě v noci jsme volali vet a poprosili ho aby ukončil to trápení nás všech. Odešla v klidu a věřím, že to pro ni bylo vysvobození. Ano pejskaři dokážou pro své miláčky udělat maximum bez ohledu na to, co to bude stát. Jsou to členové rodiny a je po nich dlouho smutno. Za čtrnáct dnů už jsem měla domluvenou další holčičku a je to ještě větší miláček než byla ta první.Ta první se nechala pohladit jen když ona chtěla, ale toto zvířátko je rozmazlené a pohlazení si vynutí za každou cenu.

23 Amia Amia | Web | 22. března 2016 v 14:03 | Reagovat

Naprosto tě chápu.

24 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 22. března 2016 v 15:40 | Reagovat

Rozhodně souhlasím s tím, že zvířata jsou členové rodiny.. svému psovi říkám bráška a je pro mě tím nejcennějším, co mám.. jinak mám ale zvířat mnohem víc.. zebřičky, chůvičky, křečka, morče, kočku a králíka.. většina zvířat žije kratší dobu než člověk a proto způsobují svým odchodem spoustu bolesti.. stejně jich ale máme doma plno, protože bez nich zkrátka nedokáže naše rodina žít.. žít bez jejich lásky.. i když musím uznat, že je to někdy s nimi těžké, ono když člověk bydlí v celkem malém bytě.. čtyřčlenná rodina a k tomu devět zvířat.. někdy i víc a někdy bohužel zase míň.. není úplně jednoduché se do bytu vejít a udržet v něm aspoň trochu pořádek.. za to ale nemáme nouzi o spoustu zážitků.. králík.. překousání nabíječek, sluchátek, tapet atd. (všimněte si množného čísla)... kocour  si v noci vynucuje pozornost, no a o psovi ani nemluvím.. to je kapitola sama pro sebe .D

25 Evelína Evelína | E-mail | Web | 22. března 2016 v 19:43 | Reagovat

[24]: Jojo! Svému kocourkovi taky říkám bráška. A o tom vynucování pozornosti ani nemluvím. Je to kočka domácí, přenášíme ho v tašce, a jinde než v posteli poslední dobou ani neusne :-D

26 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 23. března 2016 v 14:09 | Reagovat

[25]: Jo jo postel je postel :D

27 Danča Danča | E-mail | Web | 24. března 2016 v 9:36 | Reagovat

[1]: Jsou to nejlepší stvoření =)

[2]: Přesně, byly to hrozný nervy, když nikdo nevěděl jak jinak by se jí ještě dalo pomoct a ona nám to nemohla říct..

[3]: To mě moc mrzí.. :-(  Naše rodina má takovouhle smůlu na kočky.. Měli jsme jich 7, postupně..Jednu nám zajelo auto, jednu někdo otrávil, další někdo ukradl..Po sedmém pokusu mít kočku to mamka vzdala a kočky mají k nám domů zákaz.. Ale s přítelem si chceme pořídit kanadskýho sphynxe (plešouna =D) do bytu :-)

[4]: Přesně, nechápu jak někdo může říct, že je to jen pes a že by to za něj nikdy nedal..Několik spolužáků mi to řeklo..Pro mě je to člen rodiny, za kterého jsem zodpovědná a je mou povinností pro něj udělat všechno, co je v mých silách..Stejně jako pro lidské členy rodiny..

[5]: Některé kočky mají asi fakt 9 životů =)

[6]: Díky, no už jsme mysleli na nejhorší, protože bylo vidět, že se jí bojovat nechce..Ale teď, když jí člověk vidí, jak běhá venku..Tne pocit je k nezaplacení.

[7]: Takový lidi nechápu..Vůbec tomu nerozumí..

[8]: Nevím, co máš za problém, myslím, že se pořád držím tématu týdne Cena života..Musí to snad být jen život lidí? To nikdo neříkal..

[9]: Přesně..Jsem moc ráda, že se z toho Crazy dostal =)

[10]: Taky jsem si u psaní znova pobrečela.. Díky =)

[11]: Torze je moje noční můra :-(

[12]: Já jsem i přes možná rizika pro kastrace psů, co nejsou do chovu..Rodiče toho názoru nebyli, ale myslím, že po tomhle zážitku u dalšího pejska nebudou váhat..

[13]: Jsem moc ráda, že jsme našli jinou veterinu, než co máme doma, ten by nás v tu chvíli asi nezachránil..

[14]: ??

[15]: Taky se bojím, aby teď nepřišly problémy s klouby..Snad nám ti naši miláčci ještě dlouho budou dělat radost.. =)

[16]: To mě moc mrzí :-(  Tak to pro dalšího pejska určitě zvolte jinýho veterináře..Někteří jsou fakt snad řezníci, nebo co..

[17]: Jsem moc ráda, že to takhle vidí víc lidí..U některých spolužáků jsme byli nepochopení, že jak můžeme být schopní dát přes třicet tisíc za starýho psa..Já si nedokážu představu ty peníze za něj nedat..

[19]: Přesně! Já obrečela i rybičku :-D

[20]: I kdybych měla dát všechny poslední peníze..Tak neváhám :-)

[22]: Moc krásně napsáno :-)

[23]: Díky

[24]: U mě zatím nejzajímavější rozkousaná věc byla vysvědčení =D Přítel přišel o čtečku knih, nabíječku od notebooku, moje sluchátka, neustále nějaké papíry.. =D

[26]: Postel je nejlepší =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama