7. den - Oblíbený zpěvák/kapela a proč

24. března 2016 v 12:10 | Danča |  Challenge
Otevírám oči, a je krásně
A venku svítí slunce, vidím svoje stíny na zdech.
Ležíš vedle, bledá ale krásná
Pastelový barvy napovídaj že to není pravda.

Je další letní den, kdy se tak probouzim..

S-core, S-kore, VX:První kontakt, Štěpán Malý..

Všechna tahle jména patří jednomu člověku. Člověku, kterému vděčím i za to, že tady ještě jsem.
Nikdy jsem ho nepotkala osobně a trochu toho lituju. Chtěla bych znát člověka, jako je on..Který toho tolik prožil..Kterýmu se děly takový věci, který by nikoho ani nenapadly..
Který svými texty zachránil život tolika lidem, že si to člověk ani nedokáže představit..

Není to styl hudby pro každého..Myslím, že tohle je přesně ten typ interpreta, v jehož textech se buď najdeš, nebo ti bude připadat absolutně neposluchatelnej.. Já jsem ho objevila někdy v roce 2010 a od tý doby snad není den, kdy bych neslyšela alespoň jeden jeho track.

Přejdu k podrobnějšímu vykecávání a ty, které Štěpána neznají, musím upozornit na hodně sprostých slov, takže komu to vadí, nemá na to věk apod. by si měl poslech rozmyslet..

První písnička, kterou jsem od něj slyšela, která mě zaujala a díky které jsem se o jeho tvorbu začala zajímat víc je Charlotte B.


Promiň moje slova, někdy nezvládám stres,
Ale neprojde den, kdy bych zapomněl na tebe.
Vidím tě v zrcadle, někdy se usměješ
Pořezaný ruce, zápěstí od krve..




Zjišťovala jsem, že ho vlastně moc lidí ani nezná, i když spousta z nich už někdy slyšela Barovou.


Asi dva roky co jsem Štěpána poslouchala to bylo asi hlavně ze zvědavosti. Líbilo se mi, že přes všechny
ty skladby si můžu poskládat velkou část jeho života a líbilo se mi, jak jsem ho poznávala.. Taky mě bavilo,
že je to jiný styl, úplně něco jiného, než cokoliv, co jsem do té doby slyšela všude kolem sebe.
Mezi lety 2012 a 2015 jsem tuhle hudbu ocenila mnohem víc. Stalo se hrozně moc věcí, o kterých tady asi ani nebudu moc psát. Ve zkratce jsem se bavila a zamilovala do špatný osoby, která mě potom hodně zranila.. Ale díky němu jsem poznala pár skvělých lidí, kteří tady byli vždycky pro mě a snažili se mě držet nad vodou. Kteří na mě nezapoměli i když sem se jim nějakou dobu neozvala, protože jsem potřebovala být jen sama se sebou.. Ztratila jsem kvůli tomu spoustu kamarádů, i když asi můžu být ráda, protože když za mnou tenkrát nestáli, když
z toho měli prdel, asi to takoví kamarádi nebyli..

Poslechni si tohle album do konce,
Já jsem ji jistej, že ti něco dá.
Nauč se vážit svý rodiny, svýho života,
Protože by se mohlo stát, že až ti to dojde, tak bude pozdě.
Já stojím za vámi a budu vás chránit, dokud neskončím ksichtem na asfaltu.
…Ante Portas…


Rodiče o mých problémech nevěděli. Neměli ani tušení. Přes nové kamarády (o kterých jsem věděla, že by je rodiče nesnášeli) jsem poznala kluka, který řekněmě patřil do jejich "party".
Hodně jsme se spolu bavili, pořád bylo o čem..Hrozně moc jsme si rozuměli..
Jednou za mnou přijela jedna z nových kamarádek..Rodičům jsem neřekla o koho se jedná, řekla jsem, že je to kamarádka od koní..Spala u nás na penzionu, protože byla z daleka. Seděly jsme u stolu a kecaly a táta zaslechl něco z našeho rozhovoru..Zavolal si mě domů a bylo zle..
V té době mi nebylo 18, takže to hodně řešili..
Vzali mi notebook i mobil a všechno si přečetli. Připravili mě o všechno moje soukromí.
Odvezli mě na samotu na chalupu k babičce a dědovi..Na nějakou dobu mě omluvili ze školy. Nejlepší kamarádka netušila co se se mnou stalo.. Nemohla se mi dovolat, na internetu jsem jí neodepisovala, doma jsem nebyla, rozbrečela se kvůli mě ve škole, když se jí učitelka ptala co se mnou je..Rodiče jí nic neřekli..Nikomu nic neřekli.
Byli s tím i na policii a já musela chodit k psycholožce. Nenáviděla jsem to.. Ale alespoň je přesvědčila, ať mi vrátí moje věci.. Musela jsem si vybrat mezi tím klukem a jinými kamarády.. Vybrala jsem si jeho, ale nakonec jsme se stejně přestali bavit.. Bála jsem se projít kolem rodičů, bála jsem se před nima vzít mobil do ruky.. Přetrpěla jsem dny ve škole a odpoledne až dokud jsem neusla jsem poslouchala Štěpána.


Zítra se probudíš a nebude líp
Já vím, že to víš, že už to nebude lepší
Zítra se probudíš a nezmizí stín
Zmizí tvý sny a všichni půjdeme k zemi


Znáš ty sny když se probudíš a přeješ si,
aby to byla pravda aspon nekdy.
Prvních pár sekund a pak už jenom pocity
že další ráno je tak depresivně stejný..

Kdybych tenkrát Štěpána neznala, asi bych tady fakt už nebyla.Byla jsem v prdeli. Nikomu bych to nepřála.
Nenáviděla jsem svoje rodiče za to co mi udělali. Nenáviděla jsem sebe, že jsem se nenarodila jinde, nebo že alespoň nejsem starší. Nenáviděla jsem svůj život. Všechny viditelný jizvičky zmizely, ale ty největší a ty, které mám na srdci jsou tady pořád.


Každý dítě občas brečí
šikana a stres,
rodiče chybí vám empatie,
na děcka je toho hodně.

Tvoje dítě versus svět,
Neumí se zařadit,
A to je potom jasný,
že se sveze někam do party,

Když nemá respekt od rodičů,
bude ho mít od známých,
každý člověk potřebuje pochvalu,
a směr kam jít..

Po tom, co jsem se vzdala jakéhokoliv kontaktu s mojí "partou" se vztahy doma trochu zlepšily..
Potom přišlo léto, začala jsem chodit na brigádu a na konci prázdnin jsem se začala bavit s Jindrou.
Deprese zmizely, rozjasnil mi život a ukázal mi, že je pro co a pro koho žít..


Dejchám jenom pro tebe, jsem tvůj drzej motherfucker
Ty seš moje femme fatale, další první dáma.
Dejchám pro tebe, užásná a dokonalá
Chytnu tě když budeš padat, dej mi ruku nejsi sama..

Abych neodbíhala od té hudby..Štěpán toho roku založil novou "kapelu" VX: První kontakt.


Prožili jsme s Jindrou krásný 2 roky. Byla jsem neskutečně zamilovaná a šťastná. Doufala jsem, že nám to vydrží..Sem tam přišla nějaká hádka, ale byli jsme rádi, že máme toho druhého, že jsme tady pro sebe a že to spolu zvládneme..
Postupem času se hádky stupňovaly, bylo toho víc a víc, až jsme se rozešli...


Byli jsme měsíc od sebe, každý jsme si prošli sračkama..A zjistili, že to bez toho druhého není ono. Že chceme být spolu.
Bydlíme teď spolu v Jihlavě, myslela jsem jak to nebude úžasný, ale úplně jsme se nesžili. Hlavním důvodem bude byt, ve kterém bydlíme, protože máme 3 spolubydlící, málo soukromí a prostoru..
Shodneme se na spoustě věcech, ale poslední dobou se nám ani jednomu nechtějí dělat kompromisy a máme dost odlišný názory na určitý věci..Snažím se.Fakt se snažím, abych zbytečně nevyvolávala konflikty, ale vždycky řeknu něco špatně a hned se zhádáme. Nechci o něj přijít. Moc ho miluju a chci zkusit udělat všechno pro to, abychom k sobě zase našli tu správnou cestu..


Až mi odpustíš, možná najdu klid..
Tenhle track se jmenuje 10 za 90. Je o tom, že by člověk neměl vyměnit 90% které má u svého protějšku za těch chybějících 10%, které může najít u někoho jiného..

Zase jsem odbočila od tématu, ale faktem je, že na každou část, každý problém ve svém životě dokážu najít písničku od Štěpána díky které se nebudu cítit tak sama. A vím, že to tak má spousta lidí..



Před pár dny Štěpán napsal na oficiální FB stránku Prvního Kontaktu, že končí. Dřív by mě to rozhodilo, ale vím, že se s hudbou snažil skončit už několikrát, ale vždycky se k ní vrátil.. A i když už třeba nevydá žádné nové album, tak vím, že určitě alespoň nějaké "odpadové tracky" přijdou.

Kopíruju pár komentářů co se pod posledním příspěvkem objevily, ať ukážu, že se tahle hudba líbí i někomu jinému..

Děkuji ti nejen já, ale všichni tvý fanoušci. Děkuji za tvou pomoc držet mě nad hladinou. Díky tobě jsem si mohl uvědomit, kdo vlastně jsem. Chtěl jsem se změnit, ale bez tebe bych to asi nezvládl. Vstal jsem ze země a začal jsem chtít žít. Opustil jsem svůj malej svět dřív, než bylo pozdě, utekl jsem pryč od minulosti a začal se rozvíjet. I když jsem zůstal sám, držel jsem se. Nerezignoval jsem a blížil se k cíli. I přes to všechno špatné, jsem chtěl zažít aspoň jeden den v ráji. A ono to vyšlo. Nechápu to, ale vyšlo. A stálo to za to. Když nastal onen bod zlomu, stal jsem se lepším člověkem. A nyní nastal čas nechat Donnieho jít. Všechno to uteklo tak rychle.. A už končí. Snad ne navždy. Budeme rádi, když se vrátíš. A i kdyby ne, přeji ti co nejvíc úspěchů v osobním životě a celé tvé současné i budoucí rodině.Ještě jednou děkuji. Z mnohých z nás si udělal lepší lidi. Vždy pro nás budeš hrdina.
Věrnost za věrnost!

Štěpáne, začal jsem tě poslouchat cca v roce 09 . žral jsem a žeru tvoje písničky. Když jsi končil kariéru jako "S-Kore" zničilo mě to ... Děkuji za to jak jsi mě tahal z depresí z mých prvních špatných zkušeností a prvních lásek.Nikdy nezapomenu na nic z toho co jsi kdy vyplodil. Vzbudil jsi ve mě lásku k vlasti a jsi důvod toho proč jsem tam kde jsem ! Věrnost za věrnost, krev za krev. Díky !!!!

věrnost za věrnost, krev za krev .. nejen hudba ale i pohled na svět, na naši zemi.. díky !! žil jsem s tebou od 16ti

Stepane sice jsme se osobne nepotkali, Ale vernost za vernost, uz od " dal jsem ti vsechno" dekuji, ze jsi.

Zdálo se mi, že mi píšeš "zapomeň na všechno"... Nezapomnela jsem. A ty ses vrátil. Díky tobě jsem si vybrala tu správnou cestu, poznala tě, dala se na "lepší hudbu" a snažila se na S-koreho zapomenout. Díky za všechny ty tracky, co mě držely.



Na závěr bych taky ráda Štěpánovi poděkovala za to, že zachránil nejen mě, ale desítky lidí.. Že nám všem ukázal, že má smysl žít a že když on se se vším popral, tak my taky. Že ať už se stane v životě cokoliv zlýho, že vždycky se najde někdo, komu se stalo něco podobného a že nás pochopí. A já si toho hrozně vážím. Že našel tu odvahu a to odhodlání, aby to všechno vypustil do světa a podržel všechny, kteří si procházeli tím stejným.
Věrnost za věrnost Štěpáne!

 


Komentáře

1 Karol Dee Karol Dee | Web | 28. března 2016 v 10:39 | Reagovat

Zajímalo by mě...máš pořád rodičům za zlé, jak celou tu situaci řešili?

2 Danča Danča | E-mail | Web | 28. března 2016 v 11:03 | Reagovat

[1]: Po pravdě, často se svýma pocitama hodně bojuju a jsem sama ze sebe dost zmatená..Rodiče miluju, po té pauze s přítelem jsem se s nima zase dost sblížila, hlavně s taťkou..Ale to, jak mi tím tenkrát ublížili mě zasáhlo tak, že jim to asi nikdy úplně neodpustím i když vím, že to mysleli dobře..

3 steel32 steel32 | Web | 28. března 2016 v 13:28 | Reagovat

sakra, vůbec tyhle písničky neznám :D
ale i když to není můj styl, tak nejsou špatný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama