My life

Dready, dredy, dredíky

9. března 2016 v 11:31 | Danča
Už jednou jsem psala článek o mé cestě přes různé barvení hlavy až ke dredům, který můžete najít TADY.
Dneska jsem zase dostala chuť o dredech něco napsat. Na konci toho původního článku jsem psala o tom, že jsem dostala šílenej nápad dredy sundat.. A taky jsem to udělala..Ale k tomu se teprve dostanu..
Dnešním článkem bych chtěla ukázat i fotodokumentaci jak mi přítel dredy pletl, jaké to bylo, když jsem s nima poprvé vyšla ven, do školy.. Jaké to bylo, když jsem je po roce sundala a jaké to je zase teď, když jsem si je po dalším roce zase nechala udělat.

Uvažovat o dredech jsem začala někdy na konci roku 2013. Do té doby jsem měla už docela dlouhé, husté vlasy, které jsem každý měsíc barvila na červeno.



Cena života našich mazlíčků

21. února 2016 v 17:15 | Danča
Poprvé píšu článek na téma týdne a navíc bude dost dlouhý.. Píšu o vlastní zkušenosti, která se stala po Vánocích.

Cena života našich mazlíčků

Vánoce a Silvestr slavíme s rodinou, takže jsme se všichni sešli doma a užívali si chvíle radosti a pohody.. Na Silvestra u nás doma byla naplánovaná oslava pro rodinu a známé. Ráno taťka volal na naší fenku Jenny, ale nepřišla.. Šel se podívat na chodbu a našel tam načůráno, což se nikdy dřív nestalo, tak už mu to bylo divný.. Sešel dolů a viděl Jennynku, jak stojí pod schodama a nemůže nahoru.. Neposlouchaly jí zadní nohy.. Tak s ní jel k veterináři, který usoudil, že to bude nějaký problém s těma zadníma nohama, daj jí injekce a léky s tím, že ať je pár dní v teple a v klidu.. Takže Jenny byla uložená doma a dole ve sklepě, v naší "picí" místnosti se slavilo..
Chodila jsem jí pořád kontrolovat, ale zdála se mi pořád horší a horší.. Když zeshora přišla sestra a řekla mi ať se jdu s ní zase podívat nahoru, tak už jsme se fakt bály.. Jenny tam ležela s nohama rozjetýma do všech stran a hodně těžce a nahlas dýchala, měla tvrdé břicho a nemohla vstát. To bylo asi v půl jedenáctý..
Vzpoměla jsem si na skupinu na facebooku - Veterináři (a nejen oni) radí a rychle jim tam napsala co se stalo a jak bych jí mohla pomoct, protože všichni už pili a já nemám řidičák, abychom s ní jeli na veterinu.. Pomohli mi tam najít číslo na pohotovost, která fungovala i na Silvestra, všude jinde mě odbyli.. Takže jsem měla domluveného veterináře, ale pořád nebyl nikdo, kdo by mohl řídit.. Naštěstí si strejda vzpoměl, že na pohotovosti v elektrárně je jeho spolupracovník a že nesmí pít, tak že by nás tam mohl odvést..Vyšlo to, takže jsme o půlnoci vyráželi směr Aurum Vet v Českých Budějovicích.
Asi po hodině jsme dorazili a už na nás čekala veterinářka. Viděla v jakém je Jenny stavu a konstatovala, že kdybychom nepřijeli co nejdřív, nejspíš by to nepřežila.. Dala jí kapačku a do šesté hodiny ráno jí stabilizovala a snažila se zjistit příčinu jejího stavu. Já jsem se s ní bavila o příznacích, že veterinář doma si myslel, že jde o něco s plotýnkou a že já se bojím zánětu dělohy, protože dost často měla falešnou březost.A bohužel jsem měla pravdu.
Udělaly se jí krevní testy, ty ukázaly, že je v těle rozjetý zánět a že je třeba něco co nejdřív dělat. Tak se udělalo sono břicha, ale tam bohužel nebylo nic vidět, protože byla hrozně zaplynovaná.. Ale bylo jasné, že to bude pyometra.

Moje cesta ke dredům

3. března 2015 v 16:52 | Danča
Napadlo mě, že by tohle mohlo být zajímavé téma pro článek, a tak jsem se rozhodla se o tom nějak rozepsat.
Asi bych měla začít tím, že moje přirozená barva vlasů je taková ta obyčejná, špinavá blond (jak se říká - pochcaná sláma) a moje vlasy jsou husté a lehce zvlněné.
Jako malá holčička jsem měla krásný zlatý vlásky, na kterých se mi dělaly lokýnky. Na prvním stupni základní školy jsem byla spíš ta, co se baví s klukama a vzhled mě fakt nezajímal. Většinu času jsem svoje dlouhý zlatý vlasy nosila v culíku a tak vždycky po létě jsem je měla fakt super melírovaný od sluníčka. Od druhýho stupně se mi začali líbit alternativní lidi a to mi zůstalo do dneška.
Moje přírodní barva a vlnitost vlasů.


Hrozně dlouho jsem chtěla tyrkysový vlasy, což mi doma samozřejmě neprošlo, ale usmlouvala jsem to alespoň na tyrkysový konečky, ze kterých jsem byla hrozně nadšená. Tyrkysové předcházelo odbarvení konečků, takže jsem nějakou dobu měla jen světlé konce. Taky jsem si nechala udělat ofinu.

 
 

Reklama